Jihozápadní část pohraničí, Chodsko, mělo příznivé podmínky pro vývoj hrnčířského řemesla i manufakturní a tovární výrobu keramiky - dostatek surovin, dřeva, vody a výhodnou zeměpisnou polohu. Z nedostatku zpráv se lze pouze domnívat, že se tady vývoj hrnčířského řemesla až do XIX. stol. nijak nelišil od ostatních regionů. Hrnčíři jsou řemeslníky nezámožnými, sídlícími na okrajích měst bez jakéhokoli vlivu na společenský život. Na území Chodska jich bylo registrováno r. 1654 celkem 11. Teprve po třicetileté válce nastává rozvoj hrnčířského řemesla, které se soustřeďuje do tří měst: Domažlic, Hostouně a Kolovče. Počátkem XIX. stol. se objevují hrnčíři i v okolních vesnicích. Od r. 1718, kdy byla založena vídeňská porcelánka, bylo hrnčířské řemeslo všemožně omezováno a nedoznalo žádného technického ani výrobního pokroku. Zatímco na Chodsku již pracovalo mnoho keramických dílen, o výrobu kvalitnější kameniny se poprvé pokusil r. 1811 hrnčíř F. J. Mayer, který poté r. 1913 koupil Augustiánskou rezidenci v nedalekém Zdanově a zřídil tam manufakturu na výrobu kameniny a porcelánu. V letech 1815-1827 byly opraveny, nebo zřízeny obchodní cesty do Bavorska a Rakouska, což otevřelo nové odbytné možnosti pro hrnčíře. V Klenčí se dále pokouší o výrobu kameniny r. 1831 místní písař J. Bílek, ale bez úspěchu. Z té doby jsou známi klenečští hrnčíři J. Schwarz a J. Warta. V r. 1833 vzniká další manufaktura na kameninu ve Všerubech. Teprve r. 1835 se přistěhoval do Klenčí hrnčíř J. Mayer a postavil i zde manufakturu na výrobu kameniny. Každá z těchto tří chodských manufaktur měla veliký vliv na další vývoj hrnčířského řemesla v tomto regionu. První dvě manufaktury zastavily činnost v době krize - Klenčí r. 1889 a Zdanov r. 1896. Pouze ve Všerubech nebyla výroba přerušena, ačkoli se zde vyrábělo většinou jen sezónně.

V r. 1757 bylo na Chodsku registrováno 22 hrnčířů zatímco v r. 1830 již 43.

V r. 1840 začíná v Klenčí pracovat zakladatel významného hrnčířského rodu Martin Benda a r. 1847 přichází zakladatel dalšího rodu hrnčířů Ignác Heidler, vyučenec z Hostouně. Od r. 1872 ve Zdanově pracuje moderně vybavená dílna hrnčíře J. Langa. Světová válka a následná krize v r. 1919 poznamenala všechny výrobce keramiky, kromě klenčských hrnčířů, kteří začali vyrábět již koncem 19. stol. tvrdou a kvalitní kameninu. Od r. 1910 v Klenčí pracuje Josef Čípa, hrnčíř z Kostelce nad Černými lesy. Roku 1912 koupil klenečskou manufakturu J. Milota z Domažlic a začal opět s výrobou kameniny a továrna dobře prosperovala. Po r. 1929, kdy odešel ředitel F. Schmidt nastal úpadek a v roce 1936 kdy zemřel majitel J. Milota získala továrnu v dražbě Česká banka od ní pak ji koupila firma Rosenthal ze Selbu a zavedla zde výrobu elektrokeramiky. Po roce 1945 byla znárodněna a přičleněna ke spojeným továrnám na technický porcelán v K. Varech. Později se stává součástí závodu Elektroporcelán Louny a v současnosti je v soukromých rukách a pod názvem Steatit v. o. s. vyrábí porcelánové a keramické výrobky pro elektrotechnický průmysl.

  V r. 1920 vzniká družstvo pro chodský svéráz a lidovou kulturu Chodovia, do kterého se zapojují i někteří klenečtí hrnčíři. Družstvo rozvíjí od svého vzniku až do dneška nepřetržitě jako jediný výrobce bohaté tradice chodských hrnčířů. R. 1921 přichází do Klenčí kunštátský keramik František Míča, který si po r. 1929 postavil muflovou pec na výpal naglazurových
  barev a spolu se zdanovským J. Langem a malířem R. Kamenickým vytvářeli podle starých švýcarských, zdanovských a klenečských vzorů specifický dekor, který by vyjadřoval chodský svéráz.
  V r. 1932 vytvořil pro Míču strakonický malíř Havlovič vzor rudých máků na bílém podkladě. Zároveň malířka Kreuzová z Postřekova vytvářela vzory převzaté z chodských krojů a zanedlouho sám Míča vytvořil vzor rudých máků na černém podkladě. Vše bylo ve stylu volně nahozených květů a zvláštní půvab dekoru spočíval ve “vyzvedávání barev”, jak to naučil malíře zdanovský J. Lang. Tyto tři typy dekorů používají se v zásadě dodnes a jejich jasné a pestré barvy v široké paletě svojí veselostí vyjadřují mentalitu lidu tehdejšího Chodska a přinášejí radost do mnoha domácností i v dnešní přetechnizované době, kdy se poctivá ruční práce z našeho životního stylu pomalu vytrácí. Družstvo Chodovia Klenčí jako výrobce přeje všem milovníkům této krásné
  chodské keramiky mnoho radostných chvil s jejími výrobky a zve je k návštěvě družstva a jeho prodejny v Klenčí.

   
 
webmaster © 1999 CompAct Bohemia s.r.o